Ležím svázaný na zemi a třesu se zimou a strachem. Dvě dámy mi drží nohy roztažené a mezi nimi se tyčí Bohyně Magda a napřahuje se ke kopu do mých nejcitlivějších míst. Strašně se jí bojím. Říká, že až to udělá, už se mi nikdy nepostaví a nemám důvod jí nevěřit. Má dokonale vypracované tělo tanečnice a určitě má dost síly, aby z mých koulí udělala kašičku, když bude chít. Možná by jí to potěšilo a vykouzlilo úsměv na její bezchybné tváři. Možná je tohle jenom zlý sen a jediné, co může odvrátit mojí kastraci, je probuzení. Pak mi tělem projede vlna bolesti, ale neprobudím se. Jen se dál svíjím na studené zemi a snažím se neudělat nic, čím bych naštval přítomné dámy.
Všechno to začalo poměrně nevině, když jsem přišel na tuhle párty. U vchodu do salónku právě kouřilo několik pohledných dam. Zastavil jsem se a prohlížím si je. Drobná černovláska Lola mě hned pozná. Tanečnici Magdu znám z obrázků na stránkách Goldfigers. Obě jsou elegantní a krásné. Jejich dvě společnice vypadají, jako by sem přišly z dob amerických gangsterských příběhů. Najednou si přeji být mafiánským kmotrem, vejít do klubu, kam se poldové neodváží a přivinout ty krasvice k sobě.
Za malou chvíli mě tyhle krasavice balí do fólie a dělají ze mě bezmocnou oběť své zvrhlé zábavy. Svalím se na zem a už cítím, jak mi do zad zarývají podpatky. Krásná blondýnka si zouvá lodičky a pokládá si nohy na mojí hlavu. Cítím pach jejích silonek, je božský. Jiná mi stoupne na záda a chodí po nich, jako bych byl přehlídkové molo. Nebolí to, dokud mi roztomilá blondýnka neprskne víno do obličeje. Alkohol mě pálí v očích. Musím olizovat podrážky něčích lodiček, ale nevím čích, protože mám oči křečovitě zavřené. Prosím dámy, aby mi propláchly oči vodou, ale vysloužím si tím jen nadávky a fackování. Konečně přichází Magda s nějakou skleničkou. Otevřu oči a doufám, že mi chladná voda uleví, ale přichází šok. Magda mi lije do očí víno a směje se tomu. Prosím dámy, ať s tím přestanou, ale ony se jen smějí a plivou mi do obličeje ještě víc vína.
Černé lakované lodičky na mém obličeji patří dámě s nádherně vyvinutým poprsím oblečené v černých šatech. Z jejího pohledu cítím, jak se mnou pohrdá. Taková krasavice by mi nikdy nedovolila, abych se jí třeba jen dotknul, ale na čištění podrážek jejích bot jí nejspíš stačím. Strká mi podpatek tak hluboko do krku, že se skoro pozvracím a varuje mě, abych ty boty nepoškrábal svými zuby. Každé drobné zavrtění její nohy způsobí, že mi ostrá hrana podpatku potrhá kůži na horním patře a cítím v puse chuť vlastní krve. Mám radost, když toho nechá, ale moc si tím nepomůžu, protože přichází další dáma s černými vysokými botami na nízkém podpatku. Začínám je olizovat trochu neochotně, protože jsou špinavé, ale dámy to vidí a donutí mě k většímu úsilí. Magda se dívá, jak olizuji špínu ze stran podrážek, a křičí, že jsem nechutné prase a že se jí dělá zvedá žaludek, když se na to dívá.
Odpočinout si můžu, až když si jdou dámy kouřit ven. Zůstávám na chvíli sám a přemýšlím, jak je to všechno trochu jiné, než jsem si představoval. Cítím opravdový strach. Ćlověk u žen obvykle hledá soucit a něhu, ale tyto dámy mají upřímnou radost, když mě mohou ponížit nebo způsobit bolest. Po přestávce mě vysvobodí z fólie a nutí mě, abych je vozil okolo salónku jako koník. Nevnímám, koho mám právě na zádech, ale Magda mě táhne za vodítko dopředu rychleji, než dokážu jít po čtyřech. Skoro mě uškrtí, než objedu salónek. Najednou mám na hřbetě další dámu, je trochu lehčí a jede se mi lépe. Jako třetí mne osedlá blonďatá panička, která dokáže být velmi krutá. Nahmatá moje bradavky a kroutí s nimi tak bolestivě, že se vzepřu a shodím jí. To jsem neměl dělat, rány a kopance dopadají na mé tělo ze všech stran, dokud neležím na lopatkách v rohu místnosti. Mám si prý sám zvolit trest i vykonavatelku. Nerozvážně řeknu, že chci kopnout do koulí do Magdy. Očekávám pohromu, ale ona se ani nehne. Jen řekne, že si to vybere, až to budu nejméně čekat. Ostatní dámy mezitím terorizují mé pohlaví a snaží se páskou přilepit penis k podbříšku, aby nepřekážel.
Mým dalším úkolem je najít ztracený náramek nejkrutější paničky. Plazím se znovu okolo salónku a ona tancuje přede mnou a nadzvedává si přitom sukýnku takovým způsobem, jak to dělají tanečnice. Toužím alespoň zahlédnout, co je pod její sukýnkou, třeba barvu kalhotek nebo ucítit jejich vůni, ale tahle potvora mě raději zabije, než by mi to dovolila. Dámy mi napovídají, kde hledat, až se dostanu k černovlásce s bujným poprsím, jejíž podpatky mi před chvílí jizvily hrdlo. Náramek má přichycený ve výstřihu. Chytne mě pod krkem a varuje mne, abych se nedotkl její kůže, až si jej budu brát. Její hluboké tmavé oči mě propichují a já se v tom pohledu topím. Neznám jí, ale strašně jí miluji. Chci pro ní chtěl udělat cokoliv, třeba zemřít, pokud si to bude přát. Ruce se mi třesou, takže nemám šanci úkol splnit…
Magda mi připravila koktejl. Prý do něj všechny slečny plivly, ale pro jistotu se ještě ptá, jestli tu není někdo, kdo zapomněl do skleničky plivnout. Nikdo se nehlásí, takže předpokládám, že v tomto božském nápoji jsou tekutitny všech přítomných dam. Snažím se na to nemyslet, když mi lije do úst nápoj, jehož základem je podle chuti moč. Nakonec se mi zvedne žaludek a skoro se pozvracím. To dámy urazí. Přichází další dáma s plným půllitrem moči a lije mi z výšky na hlavu. Mám plné oči moči, ale snažím se pusou zachytit co nejvíce. Znovu se mi zvedne žaludek, ale jen z obtížemi se nepozvracím. Prsatá černovláska si nenechá ujít příležitost a přináší mi také svůj drink. Sedne si na židli a já před ní musím pokleknout. Drží mi skleničku u úst a nutí mě vypít obsah skleničky brčkem. Její nápoj není tak odporně teplý a kyselý, ale je chladivý a téměř bez chuti. Celou dobu se mi dívá upřeně do očí a znovu se ztrácím v jejím pohledu. Toto je opravdová Bohyně. Jsem jí vděčný, že si dala s přípravou nápoje tak záležet. Je to krásná neznámá, kterou už teď bezhlavě miluji.
Během přestávky na kouření musím klečet v rohu místnosti bez hnutí. Celý se chvěju. Najednou někdo přijde a kopne mě do slabin. Nevím kdo, protože se neodvážím zvednout hlavu. Nikdy v životě jsem necítil takový respekt z ženy. Už nepochybuji o tom, že mě dámy dokáží zlomit. Přemýšlím, kolik ještě asi vydržím. Lola využívá toho, že si mě nikdo nevšímá a donutí mě olizovat podrážky jejích hnědých bot. Sedí na židli a něco jí, zatímco já ležím na zádech a jazykem přejíždím její měkké podrážky bez vzorku. Nejsou špinavé, ale je na nich nalepený bordel a drobky, které se tu válí po zemi. Někdo mi mezitím otírá chleba o přirození, který mi pak nacpe do pusy. Lola se na to shora dívá bez mrknutí oka a znovu si položí nohy na můj obličej.
Pak musím klečet zády k dámám. Netuším, čemu se smějí, když se něco studeného dotkne mého zadku a za chvíli cítím, jak do mě vklouzne kostka ledu jako nějaký čípek. Svěrač se za ní bolestivě stáhne a v břiše cítím nepříjemný mrazivý pocit. Dámy se tím náramně baví a hned hledají další věci, které by strčily do zadku. To už je ale daleko za mojí hranicí a prosím je, aby mě nechaly. Bojím se, že mě teď zbijí a udělají to proti mé vůli, ale nejspíše vnímají, jak jsem zubožený a rozhodnou se ukončit večírek o trochu dříve.