Čekám na zástávce a vyhlížím slečnu, která mě má doprovodit na večírek. Nervy mám jako struny a nemůžu pochopit, proč se mi třesou ruce. Zažil jsem v životě spoustu nebezpečných věcí, ale nikdy jsem nebyl tak nervózní.
Konečně se objeví krásná tmavovláska v přiléhavém kabátku. Podáme si ruku na přivítanou a hned vyrazíme směrem, ze kterého přišla. Už jsem Dášu viděl na fotkách na FB, ale překvapilo me, jak je ve skutečnosti drobná a krásná. Kráčíme vedle sebe a povídáme si, kdo z nás je napjatější.
Na večírku mě přivítají další dvě slečny. Přísným hlasem mi přikáží, abych se zul a hlavou mi prolítne, že to nejspíše nedělají poprvé. Za chvilku ale vidím, že jsou stejně nejisté jako já a drobná blondýnka s jemnými rysy mi dokonce vyká. Snažím se jim vysvětlit, proč chci zažít právě ponižování a šikanu. Červenám se, protože nejsem zvyklý mluvit o svých úchylkám. Stydím se za ně, ale nakonec prozradím i to, že mě přitahují nohy a boty a jsem strašně rád, že to holky přijaly bez pohoršení.
Slečny si dávají záležet, když mě balí do fólie. Obtočí mě s ní nejméně desetkrát, takže si připadám jako ve svěrací kazajce. Holky si teď dávají drink a přemýšlí, co se mnou provést. Jsou to evidentně hodné holky a hrát mrchu jim dává pořádně zabrat. Nakonec se jedna z nich zvedne a nasype mi do pusy plnou hrst čipsů. Je jich víc než dokážu sníst, ale jí to nezajímá a cpe mi do pusy další a další. Víc se jich tam nevejde a tak mi prsty nadzvedává rty a cpe čipsy pod ně. Začíná mi to být nepříjemné, ale jí se to líbí.
Holky se pak snaží vylepšit můj vzhled a pokládají mi na obličej kousky jídla. Pod oči dostanu okurku a na čelo něco divného. Nevím, co to je, ale prý je to staré a plesnivé. Dáša mi do uší strčí tyčinky a vypadá celkem spokojeně. Nakonec jdou všechny kouřit na balkón a nechají mě o samotě.
Když se vrátí, dostávám nemožný úkol. Musím se doplazit do kuchyně a přinést skleničku. Nemůžu se vůbec hýbat, takže se plazím jako červ. Holky se tomu smějí a popohánějí mě koženým řemenem. V předsíni míjím několik párů krásných dámských bot – leží tu dva páry kozaček a kotníčkové boty na podpatku. Dáša mi vyhrožuje, že je budu muset všechny vyčistit a já si vlastně strašně přeju, aby mě k tomu přinutila. Nechápu, jak můžu toužit po něčem tak nechutném, ale je to tak. Tyhle holky jsou totiž moje Bohyně a já je uctívám. Každé místo, na které šlápnou, je pro mě posvátné a každý kousek bláta, který ulpí na jejich botách má větší cenu než já. Kdybych byl opravdu červem, přál bych si, aby můj život skončil právě pod jejich podrážkami.
S vypětím sil donesu skleničku zpět do pokoje a hned dostávám další úkol. Musím vypít koktejl, který se skládá snad výhradně z pepře a šťávy z okurek. Pepř strašně pálí v puse i v břiše a žaludek se mi nepříjemně svírá. Nevím, co by se stalo, kdybych to vypil, ale naštěstí na tom mé Bohyně netrvají a raději mi nařídí, abych olízal blonďaté slečně kozačky. Nevím, kdy se přezula, protože předtím měla šedé válenky a teď má černé kozačky, na kterých je zaschlé bahno. Nejspíše jsou to ty, které měla Dáša, když pro mě šla na zastávku. Nemám čas o tom přemýšlet, protože musím jazykem drhnout bláto z podrážek, zatímco si mě slečna fotí mobilem. Semišový povrch kozaček vysušuje jazyk, takže bahno nechce vůbec pustit. Slečna mě navíc nutí, abych více tlačil, protože necítí pohyby mého jazyka na svých nohách. Kozačky ještě nejsou zdaleka čisté, ale vysvobodí mě touha slečen po cigaretě. Dokonce mě vybalí z fólie, abych jim mohl sloužit jako popelník.
Při kouření na balkóně stojí slečny kolem mě a diskutují. Popel z cigaret oklepávají do mých dlaní, které držím natažené před sebou, zatímco klečím před nimi. Ignorují mě, protože stvoření jako já není hodno pozornosti Bohyní. Musí jim jen sloužit, nikoliv překážet a dožadovat se pozornosti.
Po kuřácké přestávce chce černovláska masáž chodidel. Vůbec mi to nevadí, protože má krásné nohy a při masáži využívám příležitosti, abych jí prokázal úctu líbáním nohou. Bohužel musím masáž dělat přes ponožky, což málo klouže. Myslím, že bych dokázal udělat podstatně kvalitnější masáž, kdyby byla Bohyně bosá, ale nemám odvahu jí to navrhovat. Všechno musí být přesně tak, jak si přeje ona. Jsem šťastný, když nakonec řekne, že se jí masáž líbila.
Naneštěstí právě došla cola a cigarety, takže musím běžet na benzínku pro zásoby. Hned potom mi slečny přikáží umít špinavé nádobí, kterého je tu vážně hromada. Samozřejmě rád splním jejich přání a když jsem hotov, dostanu za úkol masírovat chodidla světlovasé Bohyně. Má ráda, když na její chodidla a prsty tlačím a snažím se jí vyhovět. Bohyně si položí druhou nožku na můj obličej a pro mě je nejkrásnější odměna, když cítím vůni jejích nohou tak bezprostředně.
Slečny mi ukazují, jak se balí cigareta a chtějí, abych jim jednu ubalil. Dělám to poprvé a tak mi to vůbec nejde. Cigareta je ubalená tak špatně, že si jí dívky musí přebalit a chtějí mě potrestat. Několik ran koženým řemenem dopadne na moje záda, ale pak navrhuji jiný trest, aby po mě slečny šlapaly. Slečny jsou tak lehké, že je to spíše příjemná masáž než trest. Teprve když tmavovláska začne poskakovat po mých zádech, začíná to bolet.
Dáša chce, abych jí pobavil předváděním zvířátek. Prase mi docela jde, ale králíka předvést neumím. Nakonec předvádím koně a černovláska toho hned využije a osedlá si mě. Vozím jí okolo místnosti a připadám si u toho docela hloupě. Za odměnu mi Bohyně naplní celou pusu skořicí a směje se tomu, že nemůžu mluvit. Skořice okamžitě vysuší moje sliny a pálí mě v puse, ale ona mi nedovolí ten hnus vyplivnout. Hraje si s pytlíkem od brambůrek a zdržuje tím, že si čte nutriční údaje, zatímco já trpím a čekám, než se slituje a dovolí mi vyplivnout skořici do pytlíku.
Teď už se slečny neobtěžují chodit kouřit na balkón a bez obav si zapálí přímo v pokoji. Využívají moje dlaně jako popelník a já pak musím odnést popel i nedopalky na balkón. Později už slečny moje dlaně ani nepotřebují. Tmavovláska teď oklepává popel do mých úst, zatímco masíruji její chodidla. Dáša se postaví vedle ní a také využívá mojí otevřené pusy jako popelníčku. Společně zkoumají moje zuby a hodnotí je. Občas mi odklepnou popel z cigarety do pusy a nakonec uhasí nedopalek o vypláznutý jazyk. Tmavovláska to udělá pomalu, takže to bolí, ale líbí se mi to. Je krásná a já jsem šťastný, že mohu být jejím popelníkem.
Tmavovláska si masáž chodidel opravdu užívá. Zatímco jednu její nožku masíruji prsty, druhou líbám, až je její černá ponožka se symbolem pumy celá vlhká. Ona zvedá nožku do výšky, abych musel natahovat krk při líbání. Hned nato mi strčí špičku do úst a zaboří jí hodně hluboko. Bojuji s dávivým reflexem, protože pohyby jejích prstů cítím hluboko ve svém krku. Zajímalo by mě, jak hluboko by tu nohu dokázala strčit, kdyby moc chtěla. Asi by to dost bolelo… Když jí to omrzí, nechá mě jen tak líbat její chodidla a nakonec mi strčí patu do pusy a nechá jí tam.
Byl to dlouhý večer a slečny vypadají unaveně. Světlovláska stále opakuje, že chce jít spát a Míšu bolí břicho z jídla. Jen černovláska kouří vodní dýmku a vypadá v pohodě. Je čas ukončit zábavu a jít domů. Cestou mě pobolívá břicho a snažím se vzpomenout, co jsem asi snědl špatného… Čipsy, pepř, okurky, sůl, skořici, buráky, mandle v čokoládě, tyčinky, bláto z Dášiných bot nebo popel z cigaret?